Masarykovy debaty - teze: „Ukrajina musí vstoupit do EU.“

* * SCROLL BELLOW FOR ENGLISH VERSION * *

Hosty pro tezi byly Vendula Kazlauskaz, která vystudovala na naší domovské fakultě obor Mezinárodní vztahy. Zkušenosti získala mimo jiné i na stážích v bruselských novinách New Europe, v Evropském parlamentu a na Velvyslanectví České republiky v USA. V současné době se zabývá českou zahraniční a evropskou politikou a vnímáním Evropské unie pohledem české společnosti. Druhou řečnicí, která podporovala tezi byla Jana Juzová. Také ona vystudovala Mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních studií. Její pracovní zkušenosti zahrnují středoevropské think-tanky a mise EULEX na podporu právního státu v Kosovu. Nyní je výzkumnou vedoucí pracovnicí a vedoucí programu Global Europe v Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. Zaměřuje se na západní Balkán, politiku rozšiřování EU, evropeizaci, demokratizaci, Visegrádskou skupinu i její vztahy se zeměmi západního Balkánu.

Proti nim se posadili odpůrci teze. První z nich byla Kateřina Fridrichová, která získala doktorát z oboru Mezinárodní teritoriální studia opět na naší fakultě. Od roku 2018 působí na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity. Její pracovní zkušenosti zahrnují například stáž v rámci projektu CEPA (Center for European Policy Analysis) nebo půlroční pobyt na Missouri State University v USA. Druhým řečníkem proti tezi byl Ondřej Mocek. Stejně jako výše zmíněné, je i on absolventem FSS, konkrétně Evropských studií, ze kterých získal doktorský titul. Od roku 2013 působí na Mendelově univerzitě a od roku 2014 pracuje jako výzkumný pracovník v Asociaci pro mezinárodní otázky. V současnosti působí jako odborný asistent na Ústavu teritoriálních studií a jako prorektor pro vzdělávací činnost a kvalitu. Debatu již tradičně moderoval Jakub Vácha, moderátor České televize.

Ve své úvodní řeči se každý řečník snažil obrátit posluchače na svoji stranu. Kateřina se zaměřila na postavení teze, která předjímala, že vstup Ukrajiny do EU je nevyhnutelný, což dle ní není pravda. Toto tvrzení se snažila doložit tím, že demokracie a postavení se po válce na vlastní nohy musí jít z Ukrajiny samotné, musí vycházet z vlastního přesvědčení. Evropská unie by mohla jít proti tomu. Navíc poznamenala, že než by Ukrajina vstoupila, musela by EU podniknout vlastní reformy, například co se týče hlasování. Po vstupu by sice byla pátou největší zemí Unie, nicméně zároveň nejchudší, s problémy ve vládnutí. Dle ní není nutné, aby se připojila k západu na základě členství v EU. Naopak by měla hledat vlastní cestu s pomocí západu.

Úvodní řeč Venduly se zaměřila na to, že i přes to, že argumenty proti jsou nezpochybnitelné, sledování vnitřních reforem atd., v dlouhodobém směru je její členství nezbytností. Ať už z pohledu budoucí spolupráce nebo k udržení stabilních vyrovnaných regionů okolo sebe. Zmínila také výhody Východního partnerství, lepší naplňování Pařížské dohody, pokud by Ukrajina vstoupila, ale i fakt, že i samotná Česká republika od svého vstupu do EU profituje.

Ondřej navázal s argumenty, ve kterých představil, že dle něj není ve střednědobém pohledu vstup možný. Byly jimi především teritoriální danost, která nyní neexistuje, nutnost ukončit konflikt a definovat hranice. Bez těchto aspektů není možné realizovat vstup do EU. Dále zmínil, že v této době Ukrajina nesplňuje přístupová kritéria a nadhodil problém, který byl při vstupu Bulharska a Rumunska, na jehož konci označil Ukrajinu v případě vstupu až za stát třetí kategorie. Svoji řeč zakončil tím, že pokud by Ukrajina vstoupila do EU, musela by vypadat úplně jinak, stejně tak EU.

Poslední řečnicí na úvod byla Jana, která se zabývala otázkou, kdy bude moci Ukrajina přistoupit, jelikož vlastně nemáme jinou variantu. V této době již prý probíhají debaty o změnách, které musí proběhnout, například společná zemědělská politika, otázka hlasování apod. Podmínkou pro vstup je dle ní také ukončení války, určení hranic a kontrola území. Na případu západního Balkánu lze vidět úpadek vlád, demokracie nebo také růst Číny a Turecka v případě, kdy nejsou sliby EU dlouhodobě naplňovány. EU proto musí v tomto případě udělat pořádek a potvrdit pozici geopolitického hráče. Cílem jiných organizací, jako je například NATO, není zajištění demokratického vládnutí, proto je důležitá právě role Evropské unie. Uvědomuje si rizika a náklady integrace Ukrajiny, proto preferuje postupnou integraci, která může snížit její dopady. Jedná se například o postupné začleňování do struktur jako pozorovatel, aby pak po vstupu nenastal šok.

Dále následovaly doplňující otázky od moderátora, na které mohli jednotliví řečníci vzájemně reagovat. Rozvinula se tak debata o tom, zda je nutností, aby Ukrajina vstoupila do EU, jak by při tom reagovalo Turecko nebo Srbsko nebo zda by téma přistoupení bylo relevantní i v případě, když by žádná válka nebyla. Také, pokud by na to přišlo, jestli by měla Ukrajina měla mít nějaké úlevy, když je nyní v konfliktu a zda by teoreticky mohlo reagovat Srbsko vytvořením konfliktu, aby se mu také upravily podmínky pro vstup. Dále se diskutovalo, zda je reálné Unii reformovat, byly zmíněny její vztahy s Ruskem a jak by mohl vstup Ukrajiny do EU tyto vztahy změnit.

V poslední části byl prostor pro dotazy z publika. První zněl, zda by mohlo dojít k rozdělení ukrajinského území, kdy by vstoupila do EU jen část ovládaná Ukrajinou a zbytek, prozatím okupovaného území, by případně vstoupil až po skončení války. Podle Ondřeje by to nyní byla jediná varianta, rozdělit Ukrajinu na území s ruským vlivem a bez ně. Ale je to spíše nepravděpodobné, že by Ukrajina přistoupila k tomuto rozhodnutí. Kateřina také doplnila, že v dnešní době má země problémy vykonat parlamentní volby, v důsledku transferu obyvatel, což toto rozhodnutí značně komplikuje. Další otázkou bylo, zda by mohla nastat situace, kdy by Ukrajina vstoupila do NATO, ale ne do EU a naopak. Podle Jany, by Ukrajina mohla vstoupit kvůli malé politické vůli do NATO, což by pro Rusko bylo mnohem problematičtější, než když by vstoupila do EU. Přiznala taky, že pro vstup do Severoatlantické aliance jsou nyní reálnější podmínky. Tuto informaci potvrdili i ostatní řečníci, kdy Veronika dodala, že po vstupu do NATO by ukrajinská armáda byla ta s největšími zkušenostmi, což by alianci posílilo.

Na začátku debaty proběhlo tradiční hlasování diváků, k zjištění jejich názoru. Pro vstup Ukrajiny do EU bylo 50 % hlasujících, 25 % bylo proti a 25 % nevědělo. Po debatě se opět hlasovalo, jak se změnilo skóre a která strana vyhrála debatu. Konečné výsledky byly 26 % hlasů pro tezi, 33 % hlasů proti tezi a 41 % hlasů pro nevím. Znamená to, že žádná z diskutujících stran nebyla vítězem, jelikož největší příliv hlasů zaznamenala odpověď nevím.

Pokud jste debatu nestihli nebo se jí nemohli účastnit, její záznam je dostupný zde.

Těšíme se na další setkání!

* * ENGLISH VERSION * *

Masaryk Debates - thesis: "Ukraine must join the EU."

On April 8th, the second Masaryk Debate of the academic year took place at the Faculty of Social Studies of Masaryk University, with the thesis: "Ukraine must join the EU."

Supporting the thesis were Vendula Kazlauskas, who studied International Relations at our home faculty. She gained experience through internships at New Europe in Brussels, the European Parliament, and the Embassy of the Czech Republic in the USA. Currently, she focuses on Czech foreign and European policy and the perception of the EU by Czech society. The second speaker supporting the thesis was Jana Juzová, also a graduate of International Relations at the Faculty of Social Studies. Her work experience includes Central European think tanks and the EULEX mission to support the rule of law in Kosovo. She is currently a research fellow and head of the Global Europe program at the EUROPEUM Institute, focusing on the Western Balkans, EU enlargement policy, Europeanization, democratization, the Visegrád Group, and its relations with Western Balkan countries.

Opposing the thesis were Kateřina Fridrichová, who earned her Ph.D. in International Territorial Studies at our faculty and now works at the Department of International Relations and European Studies of Masaryk University. Her work experience includes internships with CEPA (Center for European Policy Analysis) and a semester at Missouri State University in the USA. The second speaker against the thesis was Ondřej Mocek, also an FSS graduate in European Studies. He has been working at Mendel University since 2013 and is currently a research fellow at the Association for International Affairs, serving as an assistant professor at the Institute of Territorial Studies and as vice-rector for educational activities and quality.

The debate was moderated by Jakub Vácha from Czech Television.

In their opening speeches, each speaker aimed to persuade the audience to their side. Fridrichová focused on the thesis that anticipated Ukraine's inevitable entry into the EU, which she disagreed with. She tried to support this claim by arguing that democracy and self-reliance must come from within Ukraine itself, not imposed by the EU. She suggested that the EU could go against this. Additionally, she noted that before Ukraine could join, the EU would have to undertake its own reforms, such as regarding voting. While Ukraine would become the fifth largest country in the Union upon entry, it would also be the poorest, facing governance issues. According to her, it's not necessary for Ukraine to align with the West based on EU membership. Instead, it should seek its own path with the help of the West.

Kazlauskas' opening speech focused on the necessity of Ukraine's EU membership in the long term, despite undeniable arguments against it. She emphasized the benefits of the Eastern Partnership, better implementation of the Paris Agreement if Ukraine were to join, and the fact that the Czech Republic itself has benefited from its EU membership.

Mocek followed with arguments suggesting that in the medium term, entry is not possible. He highlighted territorial issues, the need to end the conflict, and define borders as prerequisites for EU accession. He also mentioned that Ukraine currently does not meet accession criteria and raised the issue, comparing it to Bulgaria and Romania's entry, suggesting Ukraine would be considered a third-tier state upon entry. He concluded by stating that if Ukraine were to join the EU, both Ukraine and the EU would have to look completely different.

The final opening speech was by Juzová, who addressed when Ukraine could join, as there seems to be no other option. She mentioned ongoing debates about necessary changes, such as common agricultural policy and voting procedures. She also stressed that ending the war, determining borders, and controlling territory are prerequisites for entry. Using the example of the Western Balkans, she highlighted the decline of governments, democracy, and the growth of China and Turkey when EU promises are not fulfilled in the long term. Therefore, the EU must establish order in this case and confirm its position as a geopolitical player. She recognized the risks and costs of Ukraine's integration, preferring gradual integration to mitigate its impacts. This could include gradual inclusion in structures as an observer to avoid a shock upon entry.

Subsequent to the opening speeches, there were supplementary questions from the moderator, allowing speakers to react to each other. This led to debates on the necessity of Ukraine's EU membership, potential reactions from Turkey or Serbia, and whether accession would still be relevant if there were no war. The possibility of Ukraine's partition upon EU entry and its potential NATO membership were also discussed.

The debate concluded with traditional audience voting to gauge their opinions. Initially, 50% of voters were in favor of Ukraine joining the EU, 25% were against, and 25% were undecided. After the debate, votes were cast again, resulting in 26% in favor, 33% against, and 41% undecided. This meant that none of the debating sides emerged as a clear winner, as the largest influx of votes went to the "undecided" response.

Foto: Babette Haluzová