Masarykovy debaty - teze: „Dodatek o zbraních v ústavě ČR je zbytečný.“

Dne 7. prosince se na půdě FSS MU uskutečnila Masarykova debata o tezi: „Dodatek o zbraních v ústavě ČR je zbytečný.“

15. 12. 2022 Michaela Smrčková

Dne 7. prosince se na půdě Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity uskutečnila první Masarykova debata akademického roku 2022/23. Debata pojednávala o tezi: „Dodatek o zbraních v ústavě ČR je zbytečný.“ Samotné ustanovení dle Listiny práv a svobod pak zní: „Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon".

V rámci debaty se střetly dva týmy poskládané z řečníků, kteří se dlouhodobě aktivně zajímají o téma držení zbraní. Za tým PRO tezi vystoupila Irena Hůlová, která mnoho let působí v Amnesty International, kde je vedoucí advokačního oddělení a manažerkou kampaní, kde se zajímá mimo jiné také o vývoz a držení zbraní a porušování lidských práv v zemích V4. Druhá řečnice týmu PRO tezi, senátorka Parlamentu ČR Jitka Seitlová, se nemohla debaty zúčastnit. PROTI tezi vystupovali dva řečníci, Bohumil Straka, který je členem Liga Libe na pozici viceprezidenta, a aktivně se zabývá myslivostí, a Zdeněk Koudelka, který působí jako docent na Katedře ústavního práva a politologie na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, a je také ústavním právníkem. Jeho expertíza v oblasti ústavního práva byla přínosem pro legislativní proces ukotvení práva na obranu do ústavního zákona.

Před začátkem samotné debaty hlasovalo publikum, zda s tezí souhlasí či nesouhlasí. V hlasování bylo PRO tezi 37, 8% , PROTI se vyslovilo 43,2 % a nerozhodnutých bylo v sále necelých 18,9 %, z 40 hlasujících. Debata byla rozdělena do tří částí. V první části měli hosté sedm minut na představu svých tezí a myšlenek. Na střídačku tak vystoupili zástupci PRO i PROTI tezi. Následovala samotná debata moderovaná Jakubem Váchou, moderátorem České televize. V třetí části došlo také na dotazy z publika.

Celá debata započala krátkým 7minutovým proslovem každého z řečníků. V rámci tohoto proslovu měl řečník stručně vysvětlit a argumentovat, proč zastává svou pozici, ať už pro, či proti. Jako první svou řeč začal Bohumil Straka, který posluchačům sdělil, že se Česká republika v posledních letech posunula v indexu bezpečnosti země o příčku výše, a že dlouhodobě patří k deseti nejbezpečnějších zemí na světě. Dále zdůraznil, že restriktivní zbraňová legislativa nutně neznamená, že je někde bezpečno. Neopomněl ani skutečnost, že neexistují pouze palné zbraně, ale také tzv. chladné zbraně (například nože), a dodatek se tak nevztahuje pouze na držitele zbrojního průkazu, ale pro všechny deset milionů obyvatel České republiky.

Jako druhá své názory a hlavní argumenty představila Irena Hůlová. Dle paní Hůlové je dodatek v ústavě zbytečný, protože ve skutečnosti nic nového nepřináší. Zdůraznila fakt, že celá debata pojednává pouze o daném dodatku a jeho užitečnosti a ne o například o využití zbraní pro osobní ochranu.

Poslední, z debatujících, který představil své argumenty, byl Zdeněk Koudelka, který aktivně obhajoval užitečnost zavedení dodatku do ústavy. Jeden z jeho hlavních argumentů bylo vnímání tohoto dodatku jako jakousi symboliku, jenž pro mnoho lidí zajímající se o tuto problematiku představuje. Dalším důležitým argumentem, který zmínil, byla skutečnost, že bude díky tomuto dodatku mnohem náročnější zrušit či jakkoliv měnit právo, o kterém dodatek pojednává.

Dále následovala debata se zástupci PRO i PROTI tezi. Hojně bylo probíráno téma zákonnosti, přičemž Irena Hůlova za tým PRO tezi argumentovala především tím, že ústavní dodatek nedodal nic nového, a proto je zbytečný. Dále pak zdůraznila, že politickou realitou v době přijetí dodatku bylo, že mimo to, že dodatek nic nového nepřinesl, tak ale zároveň uspokojil velkou část veřejnosti, pro kterou je tato problematika důležitá. Tým debatujících PROTI tezi pak argumentoval, že dodatek v ústavě ČR není zbytečný, neboť uzavřel zákonodárcům možnost obyčejným zákonem zrušit možnost užívání zbraní pro svou obranu. Dodal také, že nenarazil na nespokojenost té části veřejnosti, která zbraně v České republice nedrží.

Následné otázky z publika se týkaly potenciálních změn v bezpečnosti ČR, která by mohla následovat po přijetí dodatku, iniciativ státu o zajištění bezpečnosti občanů, o symbolice dodatku, a procesu přijetí dodatku.

Debatující pak ke konci měli jednu minutu na sumarizaci svých argumentů ve snaze přesvědčit publikum o svých názorech. Irena Hůlová za tým PRO tezi opět zdůraznila, že dodatek v ústavě ČR je zbytečný, protože nedodal nic nového, a pouze se zavděčil určité části populace lobující za přijetí dodatku. Bohumil Straka za tým PROTI tezi poté trval na tom, že dodatek v ústavě není zbytečný, ba naopak, že je užitečný nejen symbolicky, ale i prakticky, poněvadž další vláda pak jednoduše nemůže "odzbrojit občany." Zdeněk Koudelka poté dodal, že smysl ústavních zákonů spočívá v tom, že vyjadřují základní hodnoty společnosti daného států, když něco povýší na ústavní úroveň, a že brání běžnému držiteli obyčejné vládní většiny v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby s ním dělal jakékoliv změny. To je totiž dle pana Koudelky smysl všech ústavních zákonů.

Na závěr debaty publikum opět hlasovalo, PRO se vyjádřilo 51,4 %, PROTI 40,5 % a nerozhodnutých zůstalo 8,1 % přítomných. Tým PRO tezi (tedy Irena Hůlová) se tedy stal výhercem, ale věříme, že podstatnější je přínos různorodých pohledů a argumentů na různé implikace dodatku o zbraních v ústavě ČR.

Počet hlasů se vyvíjel takto: