Kulatý stůl - Kariéra v Európskej únii
V poradí piaty Kulatý stůl v semestri bol naladený v kariérnom duchu. Pozvanie prijal zamestnanec Európskej komisie Martin Páv.
Masarykovy debaty - teze: „Přechod k elektromobilům je třeba urychlit."
Dne 28.3. se na půdě Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity uskutečnila první Masarykova debata jarního semestru, tentokrát na téma „Přechod k elektromobilům je třeba urychlit.“
Dne 28.3. se na půdě Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity uskutečnila první Masarykova debata jarního semestru, tentokrát na téma "Přechod k elektromobilům je třeba urychlit."
Na straně PRO TEZI se debaty zúčastnili Peter Badík, spoluzakladatel firmy GreenWay a zakladatel Slovenské Asociace pro Elektromobilitu, a Lukáš Hataš, prezident Tesla Owners ČR. Na straně PROTI TEZI pak vystoupili doc. Ing. Ján Lešinský, CSc., docent na Strojírenské fakultě Slovenské technické univerzity v Bratislavě, a prof. Ing. Jan Macek DrSc., působící v Centru udržitelné mobility Fakulty ČVUT v Praze. Diskuzi moderoval bývalý absolvent Fakulty sociálních studií a moderátor České televize Jakub Vácha.
Diskuse začala hlasováním, kdy 82 přítomných diváků vyjádřilo svůj názor na danou problematiku. Většina publika, 46,3%, byla proti urychlení přechodu na elektromobily. Za urychlení přechodu bylo 34,1% přítomných a 19,5% bylo nerozhodnuto. Následovalo představení hostů. Poté každý z diskutujících obdržel sedm minut na představení svého argumentu.
Jako první svůj proslov přednesl Lukáš Hataš. Hned na začátku zdůraznil nutnost této debaty, protože dle něj mezi námi o problematice koluje mnoho polopravd a lží. Podíl na šíření těch polopravd má podle něj právě upadající průmysl kolem spalovacích motorů. Pan Hataš také nastínil obraz nerovnosti mezi „bohatým severem oproti chudému jihu“, který je závislý na zemědělství a nejvíce trpí pro náš rozvoj. Dle Hataše je pravda, že i elektromobil má uhlíkovou stopu, ta je ale násobně nižší než uhlíková stopa „ropomobilu“. E-fuels mohou být řešení situace, ale podle slov pana Hataše je jejich výroba mnohem energeticky náročnější než použití energie k pohonu elektromobilů. V roce 2035 pak dle Hataše bude tolik obnovitelných zdrojů, že správnost přechodu na elektromobily už nikdo nezpochybní.
Jako druhý promluvil pan docent Lešinský, který uvedl, že není proti elektromobilitě, ale k přechodu je pro něj podmínkou udržení současného HDP a úrovně života. Podle docenta Lešinského elektromobilita bez emisí není možná, protože dnes Evropa stále produkuje 2/5 své energie z fosilních paliv. Elektromobily jsou také velmi neefektivní, protože na vzdálenost 500km je nutná 43kg nádrž s benzinovým palivem, v případě elektromobilů je ale třeba 830kg baterka. Pan docent také mluvil o nebezpečí při nehodách, kdy nastává problém současné elektromobily uhasit. Dle docenta Lešinského budeme do roku 2035 potřebovat 500 milionů elektromobilů a 1 miliardu aut se spalovacím motorem abychom udrželi současnou úroveň mobility. Podle pana docenta je odpovědí na snížení emisí CO2 nikoliv elektromobilita, ale uskrovnění se společnosti.
Podle pana Badíka je základem stanovit si „endgame“. Tou je podle Pána Badíka doprava, která by byla tichá, bez zplodin a pomohla by nám se osamostatnit závislosti na režimech, se kterými nejsme kompatibilní. A je-li toto cíl, na kterém se všichni shodneme, pak otázka, podle Pána Badíka, zní spíše proč bychom neměli? Samostatnou otázkou, jak Pan Badík zmínil, je zda právě elektromobily jsou cesta k dosažení cíle. Pan Badík vyslovil své přesvědčení, že podle jeho názoru jsou elektromobily nejlepší možnou cestou, jelikož jejich technologie se vyvíjí rychle a dosahují v poslední době výrazných pokroků.
Pan profesor Jan Macek začal jsem proslov nepříjemným konstatováním, a to, že urychlení přechodu v oblasti osobních automobilů zvýší emise, skleníkových plynů minimálně do roku 2060. Skleníkové plyny jsou však samy o sobě zdraví neškodné. Podle profesora Macíka je však bezemisní mobilita neuskutečnitelným snem. Profesor Macík dále rozebral některé základní rozdíly mezi auty se spalovacími motory a elektromobily. Na závěr profesor Macek zdůraznil, že EU by mělo nakládat s dotacemi opatrně a měli by investovat do všech druhů technologií, protože nevíme, které z nich se ukáží jako ty správné. Zároveň varoval před mýlením si dotování výzkumu a dotování převozu.
Debata se následně přesunula do 2. fáze, kde řečníci konfrontovali své názory s protistranou a odpovídali na moderátorovy otázky. První otázka směřovala na pana Badíka, jehož firma se zabývá výstavbou infrastruktury pro elektromobily. Dotaz se týkal schopnosti potřebné infrastruktury zrychlit přechod na elektromobily. Podle pana Badíka je to možné. Co se týká potřebné energie k pohonu těchto elektromobilů, byl by dle něj potřeba 30% nárůst. Nahrazení elektromobilů je přitom zdlouhavý proces a auta se spalovacím motorem budou fungovat ještě dlouho. V dnešní době je úroveň bateriových elektrických aut kolem 1% ze všech aut v provozu (na Slovensku pravděpodobně, pozn. autora), oproti tomu Norsko má 30%. Meziročně by podle odhadů pana Badíka bylo třeba zvýšit výrobu energie o 1%. Oproti tomu výzvou je, podle slov pana Badíka, změna výroby elektřiny. Rozvoj soustavy pan Badík, přirovnal k rozvoji internetu: „15-20 let dozadu, by nikdo neřekl, že všude v Brně budete mít dostupný internet,... protože by vám každý řekl, že proto musíme rozkopat celé Brno, a to se nikdy nestane, ale stalo se...“.
Druhá otázka směřovala na profesora Lešinského, a to na jeho názor, že pokud jsou elektromobily evropským trendem, proč by to nebylo možné i u nás? Pan docent Lešinský konstatoval, že Norsko má podstatně lepší infrastrukturu pro elektromobily. Pokud by totiž byla elektro nabíječka zapojena na vesnici, tak minimálně jedné ulici vypadne proud. Slovensko má totiž starou síť, jenž byla vybudovaná po druhé světové válce. Pan docent vyslovil obavu, že by u zavedených elektromobilů nastala potřeba regulace elektrické energie. Stabilita sítě je pak dle něj rozhodně problémem.
Další otázka směřovala na pana Hataše, a týkala se „hořících Tesel“. Podle pana Hataše není situace kolem hořících Tesel tak špatná, jak se tvrdí. Ročně podle pana Hataše shoří kolem 2200 aut se spalovacím motorem. Dále pak Hataš konstatoval, že pokud autem narazíte ve 180km/h, je vám jedno jestli uhoříte, tak jako tak budete mrtví. Co se týká váhy baterek, tak ta se bude snižovat a podle názoru pana Hataše spalovací motory dosáhly svých limitů. Pan Hataš také řekl, že elektromobily jsou mnohem kvalitnější, a že po ujetí 300 000 km ještě neměnil ani brzdové destičky.
Následně profesor Macek napadl argument „průměrných hodnot“, které jsou podle jeho slov demagogie. Fotovoltaika může vyrobit v průměru určitý objem energie, ale ne tehdy, když to bude potřeba. Podle pana profesora Macka ale existuje nebezpečný argument, a to, že se na dotace se skládají všichni ze svých daní, ale využívají je jen bohatí, kteří si mohou dovolit dům s fotovoltaikou a koupi elektromobilu. Podle pana Badíka však situace ne tak špatná, protože nikdy si všichni najednou nebudou nabíjet auta ve stejnou dobu, případně toto nabíjení by bylo možné na dálku zvládat. Je pravda, že elektromobil je v současnosti dražší, ale náklady se časem sníží, protože poptávka narůstá. Pan Hataš konstatoval, že problém nastal při nastavování regulací v EU. V současnosti se cena elektromobilu pohybuje kolem 25 000 eur a náklady se, podle slov pana Hataše, budou snižovat i nadále.
Docent Lešinský zdůraznil, že potřebujeme zachovat v pohybu 1,3 miliardy lidí, což s elektromobily nemusí být jednoduché. V současné době energetické krize, podle jeho slov vzniká situace, kdy například v Německu, kde se rušila donedávna těžba uhlí a budovaly větrné plantáže, se nyní ony plantáže ruší, a znovu se začíná těžit uhlí. Dalším problémem je podle docenta Lešinského nedostatek čipů, jelikož elektromobily jich potřebují výrazně více než auta se spalovacím motorem. Podle profesora pana Macka bychom ve skutečnosti ušetřili více emisí, pokud bychom na elektromobily přešli o 10 let později. Na otázku, zda se jedná o generační střet, pan profesor nebyl schopen odpovědět, otázka ho ale velmi zaujala.
Další částí debaty byly otázky z publika. Diváky mimo jiné zajímalo, odkud seženeme zdroje na postavení nové sítě. Podle pana Badíka bude transformace chvíli trvat, ale s ohledem na rostoucí obyvatelstvo je třeba tento problém vyřešit tak jako tak. Pan Hataš zastává názor, že bychom neměli nechat planetu našim potomkům v horším stavu než nyní. Podle pana Hataše nedostatek surovin není problémem, neboť ve finále i ropy není nekonečno. Druhá otázka se týkala využití elektromobility u kamionů. Pan profesor Macek řekl, že elektromobilová nákladní doprava je navzdory pokusům v nedohlednu. Pan Badík řekl, že elektrokamiony už testoval i Mercedes. Šofér kamionu nemůže jet ani tak více než 8 hodin bez přestávky, a během ní se kamion může dobýt.
Na závěr profesor Macek dodal, že emise z dopravy klesají, jen pomaleji než v ostatních sektorech. Podle pana Badíka je produkce fosilních paliv nebezpečná a měl by být omezená. Nakonec debaty se uskutečnilo hlasování ve stejném duchu jako na začátku. Hlasovalo 86 diváků a nejvíce, 46,6%, bylo proti urychlení přechodu na elektromobily. Za urychlení bylo 31,4% diváků a 22% diváků zůstalo navzdory zajímavé debatě nerozhodnutých.
Děkujeme všem hostům za přijetí pozvání, a také divákům za jejich účast a dotazy debatujícím. Budeme se těšit na příští setkání.
Záznam diskuze je dostupný pod tímto odkazem: https://fb.watch/jKOIba0L07/.
Foto: Lukáš Bastl
