Studentská sekce Mezinárodního politického ústavu společně se spolkem Na Balkáně záleží připravily 27. března další debatu ve formátu Kulatých stolů. Pozvání na debatu přijala dvojice doktorandů Jiří Němec a Petr Svatoň, které doplnil pan docent Vladimir Dordevic.
Diskuzi otevřel moderátor Matej Príbelský otázkou, proč by nás měl západní Balkán vůbec zajímat. Podle pozvaných hostů jde o více věcí, především o blízkost celého regionu a ‚‚nedávno’’ skončenou jugoslávskou válku, jejíž následky jsou viditelné dodnes. Zdůrazněna byla také skutečnost, že balkánské země byly až na výjimky vynechány z evropské integrace, což se v budoucnu může projevit na nestabilitě celé oblasti. Balkán je nyní hluchým místem, kde spolu o moc soupeří vícero velmocí.
Hosté se dotkli i aktuální proměny geopolitické situace ve světě. Vladimir Dordevic uvedl, že je opravdu složité se v celé situaci vyznat kvůli nepředvídatelným krokům amerického prezidenta. Trump podle něj bude ve vztahu k balkánským zemím postupovat tak, jak je zvyklý, skrz uzavírání vzájemných obchodů. Situaci nezlepší využití dobrých vztahů s tamními představiteli, protože to vede pouze k nepochopení stavu států. Jiří Němec souhlasil, nicméně situaci vidí pesimističtěji, protože Trumpovy kroky pozbývají strategického uvažování.
Západní Balkán je také v hledáčku jiné světové velmoci – Číny. Její roli vidí Petr Svatoň jen jako krátkodobého aktéra najímaného na konkrétní projekty a plány v rozvojových zemích. Nejvíce je to vidět na čínských investicích do dopravy. Americký prezident dělá Číně službu, když pozastavuje rozvojovou pomoc. Číňané v takovém případě vyplní prázdný prostor.
Mezi probíranými tématy nechyběl možný vstup jihovýchodních zemí do Evropské unie. Jiří Němec upozornil na složitý a zdlouhavý integrační proces, což je náročnější proces v porovnání s čínskou nabídkou financí a rozvoje. Tvrdí, že je také rozdíl mezi zeměmi. Například v Albánii a Černé Hoře je podpora členství vysoká, v sousedním Srbsku je situace úplně odlišná. Na srbskou pozici upozornil i docent Dordevic, když připomněl požadavky studentů při současných demonstracích. Protestující žádají změnu prezidenta, nutnost snížit korupci v zemi. Evropská unie zde nyní není hlavní téma, navíc ani lidé v členství nevěří. K prezidentu Vučičovi se dlouho vzhlíželo jako ke garantovi bezpečnosti v regionu, ale dnes tomu vůbec není.
Řešilo se rovněž to, jak by Evropa měla za takové situace postupovat. Hosté se shodli na tom, že v minulých letech se události v regionu velice podcenily. Akci podnítila až ruská invaze na Ukrajinu. Zároveň se EU mylně domnívala, že půjde pouze o další trh a území. Mnohem důležitější bude zajistit bezpečnost a vyšší ekonomickou prosperitu. Jiří Němec dále řekl, že hlavně větší ekonomická stabilita zmenší riziko potenciálního konfliktu, na což Vladimir Dordevic uvedl, že Evropa by měla být méně tolerantní k poloautoritářským režimům.
Diskuze se rovněž dotkla možné inspirace z čínských kroků na upevnění vlivu. Zde Petr Svatoň zdůraznil, že čínská strategie vychází z domácích podmínek. Číňané dokázali vysokorychlostní infrastrukturu postavit ve vlastní zemi a logicky se poté přesunuli za hranice vlastní země. Svatoň dále zmínil velké množství zdrojů, kterými disponují – mají obrovské zdroje surovin a množství pracovní síly, což jim umožňuje více možností. Důležité jsou také podmínky autoritativní země, protože soutěž o veřejné zakázky je zde výrazně rychlejší než jinde. Hosté však upozornili na nejasnosti kolem čínských projektů, ať už jde o ignoraci kontroly a zahlazování stop v případě komplikací. Jiří Němec dále upozornil na sílu ‚‚soft-power’’ skrze vlivové skupiny a technologie. Celkově ale Balkán nepatří podle Petra Svatoně mezi nejdůležitější priority.
Na závěr byla debatována role Ruska na západním Balkáně, načež Vladimir Dordevic odpověděl, že z ekonomického vlivu nemají šanci se prosadit, nicméně politicky už v regionu dlouhou dobu působí. Jejich role je však minimální. Vliv mají propagandistické kanály, Sputnik má minimální zásahy mezi lidmi. Je však otázka, jestli Rusko svůj vliv neupevňuje skrz nestátní aktéry, jako například pravoslavnou církev. Válku na Ukrajině pak vnímají již zmínění Srbové jako válku mezi Západem a Východem, což svými kroky podporuje americká administrativa. Jiří Němec ale upozornil, že srbské vidění konfliktu je v regionu dost odlišné proti pozici Severní Makedonie nebo Černé Hory, která kvůli ruským sankcím zaznamenala ekonomický propad.
Otázky z publika pak mířily na dynamiku probíhajících protestů v Srbsku. Podle hostů bude velice obtížné demonstracemi donutit Alexandra Vučiče k odstoupení. Případné volby by pro demonstrující nemusely dopadnout podle jejich představ a mohly by tak pozici prezidenta jen upevnit.
Tím skončil další Kulatý stůl. Děkujeme hostům za účast, posluchačům za podnětné otázky a budeme se těšit na další akce pořádané Studentskou sekcí.
Foto: Sarah Goboňová, Kryštof Tesař
Po více než třech dekádách končí činnost největší opoziční strany v Hongkongu. Demokratická strana, která byla klíčovým aktérem politického dění ještě za britské správy, se rozhodla pro vlastní rozpuštění.
Donald Trump podkopáva právny štát, narúša dôveru svetového trhu a necháva ľudí odvádzať do koncentračných táborov 21. storočia. A to je v úrade menej ako sto dní. Čo sa nedávno udialo v tisícročnej Veľkoamerickej ríši?
