Závěrečná semestrální zpráva
Jeseň 2024 bola významná nielen pre náš spolok a fakultu, ale aj pre demokracie po celom svete.
3. prosince 2024 se na Fakultě sociálních studií konal poslední Kulatý stůl Studentské sekce zimního semestru, jehož tématem byla „Žena za oponou moci“. Pozvání přijala Veronika Gulášová, vedoucí předvolební kampaně, následně tajemnice Zuzany Čaputové a později vedoucí kanceláře premiéra Ľudovíta Ódora.
První otázka debaty se ptala na to, jak se člověk vůbec dostane k postu vedoucí kampaně? V případě Veroniky Gulášové v tom hrály roli kontakty kamarádů. V minulosti působila při práci v marketingu jako dobrovolník v Progresívnom Slovensku, kde získala zkušenosti a pomáhala mimo jiné při výjezdech. Následně řešila festival Pohoda, včetně financí a produkce, a proto byla oslovena, aby se podílela na kampani budoucí prezidentky Zuzany Čaputové. Zmínila, že šlo o manažerskou pozici, nikoli politickou, proto ji vzala. Na politickou část zde byli jiní.
Dále jsme mohli nahlédnout do zákulisí předvolební kampaně. Bavili jsme se o tom, že všechno závisí od toho, kolik financí je pro kampaň k dispozici. Vzpomíná na to, že v jejich případě jich bylo málo, proto byl jejich tým složen pouze ze tří až čtyř lidí včetně kandidátky. Bylo potřeba se postarat o oblast managementu, koordinace dobrovolníků, fundraising a terénní kampaně, což znamenalo výjezdy do regionů. Postupem času se jejich tým rozrostl na 15 lidí a nakonec končili u několika desítek. Více peněz získali po představení Zuzany Čaputové, a jednalo se převážně o peníze drobných dárců. Celá jejich kampaň trvala třičtvrtě roku, ale mohou být i kampaně delší.
Úspěch ve volbách přičítá především osobnosti Zuzany Čaputové, která byla autentická a na otázky v debatách odpovídala přímo. Svoji práci v kampani Veronika Gulášová hodnotí pozitivně. Dělala svoji práci poctivě a jednalo se tak o nejtransparentnější prezidentskou kampaň, co se týče financování. Přechod z marketingu do politiky pro ni nebyl tak rozdílný, jelikož svůj post nepovažuje za až tak politický, a tato práce je podobná té, kterou dosud vykonávala. Nicméně prostředí ve kterém působila, především jeho dynamika, byla rozdílná. Z rychlého světa marketingu přešla do ještě rychlejšího světa politiky.
Dále jsme rozebírali, jak Prezidentský palác a samotná slovenská společnost přijala u moci ženu. Média se často, již v kampani, o Zuzaně Čaputové vyjadřovala nevhodně. Posílali ji zpět do kuchyně a zaznívaly podobné výroky, které si naštěstí prezidentka nebrala osobně. Byla velice vyrovnaná a do veřejné služby šla s tím, že se to může stát. Vesměs si takové věci řešila sama, ale co se jí začalo dotýkat a hodně zasahovat, byly výhružky, že jí zabijí děti. Dostávala videa a vzkazy, které se přes covidovou dobu ještě zhoršily, což vyústilo v konec její další kandidatury.
Veronika Gulášová byla velmi nahněvaná, co se týče vyjadřování některých lidí (nejen na internetu), proto později radši přestala číst všechny negativní komentáře. Ona sama, jako žena na vedoucí pozici, se prý všeobecně nesetkávala s nevhodnými komentáři. Objevilo se pár titulků s tím, že „Žena u tyče vede Úřad“, jelikož se dříve věnovala pole dance. Nicméně z toho si nic nedělala a osobně se jí to nedotklo. V předchozí práci občas pociťovala od některých mužů, že s ní nejednají jako rovný s rovným, vždy však u sebe měla kolegy, kteří se za ni postavili.
V čase, kdy se Zuzana Čaputová rozhodla neprodloužit mandát, Veronika Gulášová zrovna přecházela na Úřad vlády. Stala se tak vedoucí kanceláře premiéra Ľudovíta Ódora ve velmi turbulentním období, kdy vedl úřednickou vládu, které byla nečekaně vyslovena nedůvěra. Zmínila, že se opět změnila celá dynamika její pracovní náplně, ať už jde o rychlost nebo množství obsahu. Agenda prezidenta je totiž o jeho osobnosti a vesměs si ji nastavuje každý sám. Premiér ale musí reagovat na všechno a komunikace probíhá neustále 24/7. Aktuálně je Veronika Gulášová v kontaktě s poslaneckou agendou europoslance Ľudovíta Ódora v Bratislavě a vrátila se do marketingové agentury, kde pracovala předtím, než začala pracovat v Prezidentském paláci.
V krátkosti byla probrána i kampaň Ivana Korčoka. Veronika Gulášová si nemyslí, že by jeho kampaň byla slabší, nicméně obě strany bojovaly jinými zbraněmi. Zmínila, že v případě Petera Pellegriniho bylo jednodušší lidi oklamat a slíbit jim vše, co se nedá splnit, jelikož mluvit pravdu a obhájit si ji je mnohem náročnější. Vyvstala otázka, jestli se dá s lukem a šípem vyhrát nad nepřítelem se zbraní?
Jako obvykle nemohly chybět otázky od diváků, kterých se sešel hojný počet. Posluchače zajímal například její možný návrat do politiky. Prozatím jej nevyloučila, zvažovala jej, ale momentálně to nemá v plánu. Dále se řešila otázka, zda je Slovensko připravené zvolit si funkční vládu. V tomto případě poukázala na důležitost angažovanosti na komunální úrovni. Mohli jsme se doslechnout také její názor na odchodu Slováků do zahraničí. Při tomto bodu se vrátila k tomu, jak je důležité zůstat motivovaný ke změně, všímat si blízkého okolí a být trpělivý.
Nebyl opomenut ani film Prezidentka. Posluchače zajímalo, zda rodinná atmosféra, která je ve snímku zachycena, panovala i běžně v Prezidentském paláci. Prý co se týče okruhu nejbližších lidí, tak film zachycoval opravdu atmosféru, která při práci panovala. Zmínila, že si nemyslí, že to bude velký trhák, ale určitě je v něm spousta zajímavostí, zvyků, které stojí za zhlédnutí. Sama ho viděla už několikrát a ráda ho doplňuje svým přátelům o další historky a fotky.
Veronice Gulášové velice děkujeme za milou návštěvu, posluchačům za jejich dotazy a budeme se těšit v novém roce na viděnou při dalších akcích.
Foto: Sarah Goboňová