Kulatý stůl - „Izraelsko-palestinský konflikt v bodu zlomu“

První „Kulatý stůl“ semestru se uskutečnil v úterý 24. října v aule FSS. Pozvání přijali experti na Blízký východ, Mgr. Josef Kraus, Ph.D., který působí na Katedře politologie a doc. JUDr. PhDr. Marek Čejka, Ph.D., který externě vyučuje na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MUNI. Téma akce bylo i tentokrát velmi aktuální téma, a to izraelsko-palestinský konflikt, který se v poslední době opět stal středem pozornosti celosvětové veřejnosti.

27. 10. 2023 Renata Sasková

Bez popisku

V úvodní části diskuse hosté odpovídali na otázky ze strany moderátora, kterým byl student mezinárodních vztahů, Bc. Šimon Mašek. Ty se dotýkaly zejména aktuálního dění a určitých předpovědí v této oblasti. Kraus zhodnotil, že současná situace nemá v historii obdoby, jak už svou velikostí a intenzitou, tak i mírou překvapení druhé strany. „Nikdo z nás nečekal, že se Hamásu něco takového povede. Množství zajatých je rovněž unikátní,“ konstatuje. Dále byl zdůrazněn význam sledování regionálního dopadu konfliktu na bezpečnostní dynamiku na Blízkém a Středním východě, jelikož tento konflikt bude mít značný vliv, jak vojensky, tak i politicky.

Jak je možné, že Hamás provedl tak překvapivý útok? Kraus tvrdí, že bude trvat měsíce, než budeme schopni dát přesnou odpověď. Předem se podle něj skutečně nevyskytly žádné informace o tom, že se něco chystá, ale v průběhu vyšetřování se jistě ukáže, že někde byly.

Dále byla vznesena otázka ohledně možnosti další intifády, na což Čejka reagoval odmítavě. „Intifáda měla jiný kontext. Toto není všelidové povstání, i když byly události, které by k tomu vedly. Toto je teroristická operace. Dokonce i lid Gazy to překvapilo, nechtějí mít s Hamásem nic společného.” Čejka ale nevyloučil, že by se do konfliktu mohl zapojit i Západní břeh. Podle Krause ale není pravděpodobné, že se do konfliktu zapojí okolní země, jako například Libanon. „Nedává to smysl. Izrael je vnímán jako nepřítel a Libanon je pořád relativně demokratická země,” zhodnotil. Vyzdvihl zde důležitost vnímání situace v kontextu a upozornil, že "Libanonci jsou jen jedna malá část šachovnice, ale pak je tady celá hrací plocha“.

Debata se pak přenesla k otázce kolektivní viny. Ta je dle Krause velmi problematická, ale musíme vždy odlišovat Hamás od Palestinců, které tímto radikalizujeme. Objevují se argumenty hlásající: „Zvolili si to tam, tak jsou za to zodpovědní", ale faktem zůstává, že poslední parlamentní volby, ve kterých zvítězil právě Hamás, se tam uskutečnily v roce 2006. „Já třeba chápu, že lidé mají předsudky a podléhají určitým stereotypům, protože ne každý má tolik času celé dění sledovat. Ani já si nepřipadám stoprocentně objektivní,“ dodal Čejka.

Druhou část debaty tvořily dotazy z publika. Jeden z posluchačů se zeptal, jak nebýt vnímán jako antisemita v situaci, kdy by kritizoval chování Izraelského státu. Hosté zdůraznili, že kritika Izraele antisemitismus neznamená. Nevystupuje se totiž proti Židům, nýbrž proti státu Izrael.

Na otázku „Jaký to vše bude mít vliv na budoucí světové dění?“ odpověděl Kraus, že co se týče vojenské dimenze, vše to bude stát mnoho životů a peněz. Co se týče politické dimenze, Izrael může všechny doposud vybudované diplomatické vztahy s ostatními blízkovýchodními zeměmi „spláchnout do záchodu“. Politická cena je podle něj ohromná, protože teď je Izrael vnímán, jako že vše, co produkuje, jsou lži a dezinformace.

Během diskuse byla položen i dotaz ohledně strategie Hamásu. Kraus naznačil, že jejich cílem mohlo být upoutat pozornost k odboji proti Izraeli s nadějí na získání podpory. Avšak upozornil na nejistotu ohledně toho, zda Hamás předpokládal takový vývoj událostí. Každopádně dávat si za cíl zničit Hamás je podle něj nereálné, je možné pouze zničit zásobárny zbraní, nebo lidi.

Na začátku debaty bylo hosty řečeno: „Za dnešek vám nestihneme vysvětlit vše, ale snad odejdete alespoň s tím, že víte o fous více." Zeptala jsem se tedy studentky Terezy Kadlčkové, zda si z debaty nějaké nové poznatky odnáší. „Obzvláště mi přišlo důležité, že pánové zdůraznili rozdíl mezi Hamásem a Palestinou, protože spousta lidí má stále tendenci házet tyto dvě skupiny lidí do stejného pytle. Jsem také vděčná za detaily z historie, například o kandidatuře Hamásu do Palestinské národní správy,“ zmínila Tereza.

Ze strany posluchačů se debata těšila velmi vysokému zájmu a podařilo se naplnit celou aulu. Jak ovšem zmínil pan moderátor, na toto téma by se dalo debatovat celé hodiny, a proto bylo potřeba tuto zajímavou, byť lehce smutně naladěnou debatu ukončit. Děkujeme hostům, že přijali pozvání, a budeme se těšit na další shledání.

Záznam z této události najdete zde.

Foto a záznam: Lukáš Bastl


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info