Diskuze - Transformace tajných služeb v ČR

V úvodu představil host svoji kariérní cestu, která absolventa oboru biologie dovedla do zpravodajských služeb. Vzhledem ke své činnosti ve studentském odboji proti komunistickému režimu byl po dokončení vysoké školy nucen zastávat pozice dělnického nebo technického charakteru. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 byl ale na základě své hodnotové orientace žádaným, a tak vstoupil do státní instituce tehdejšího Československa zabývající se rozvědnou činností. Součástí struktur Bezpečnostní informační služby, která nahradila federální předchůdkyni, byl až do roku 1998. Následující 3 roky pak působil jako ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace. Později v rámci svých aktivit také vyučoval na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Petr Zeman nastínil výzvy, které v rámci transformace mimo jiné vyvstaly. Občanské komise prováděli bezpečnostní prověrky u zaměstnanců tajných služeb, kteří vykonávali své funkce během předchozího režimu, a bylo nutné rozhodnout o jejich vhodnosti pro případné další působení. Tento proces byl náročný také z hlediska času, jelikož například Státní bezpečnost čítala více než 17 000 příslušníků na území Československa. Byl ale relativně mírumilovný.

První roky po revoluci byly popisovány jako částečně amatérské období, kdy tajné služby teprve začínaly budovat své nové struktury. Byť neproběhly absolutní čistky, jako tomu bylo v jiných zemích, nově vzniklým službám chyběli dostatečně kvalifikovaní odborníci. Nebylo tudíž výjimkou, když byl povolán bývalý příslušník odejitý roku 1968 z důvodu politické nevhodnosti. Přebírání úřadu komplikovala někdy i absence dokumentů, které před svým odchodem příslušníci tajných složek upadajícího režimu likvidovali.

Debata se zaměřila i na mezinárodní spolupráci, zejména s tajnými službami jako je MI6 (britská tajná rozvědná služba), Mossad (izraelská tajná rozvědná služba), nebo FBI (americký federální vyšetřovací úřad trestné činnosti a tajná kontrarozvědná služba). Pan Zeman zdůraznil, že české tajné služby v tomto období navázaly silné vazby s těmito organizacemi a využívaly školení v zahraničí, například v Německu, Velké Británii a Spojených státech, čímž si postupně vytvářely vazby na západní struktury.

Diskutovány byly i události dnes aktuální a související s tématem zpravodajských služeb, jako je administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa a nedávný únik informací o chystaném útoku amerických sil na Húthie v Jemenu z konverzace vedené vysoce postavenými představiteli Spojených států na platformě Signal, což označil Petr Zeman za neprofesionální.

V závěru byla na základě položených dotazů diskutována problematika politických tlaků, které mohou ovlivnit fungování tajných služeb. V některých zemích, například v Polsku, mají vnitřní bezpečnostní složky poměrně velkou moc, což může vést k jejich politizaci. V České republice, po roce 1989, podle Petra Zemana záleželo na schopnosti vedení tajných služeb odolávat politickým tlakům. Zmínil, že pod jeho vedením bylo možné zachovat stabilitu služby, i když byla těžce ovlivněná turbulentními 90. lety. Upozornil i na problém, se kterým se sám potýkal, a to když političtí představitelé nenaslouchali zprávám a doporučením, které zpravodajské služby dodávaly.

Děkujeme panu RNDr. Petru Zemanovi za návštěvu a přínosnou diskusi, o které svědčila plná učebna.

Foto: Lada Budinská