Diskuze: “Klima jako oběť dezinformací: Proč nevěříme vědcům?”

Paní moderátorka nejprve stručně přiblížila aktuální klimatickou situaci a následně zahájila diskuzi anketou: „Kdo z vás má ve svém okolí někoho, kdo vehementně zpochybňuje změnu klimatu?” Přibližně polovina přítomných pak zdvihla ruku.

Poté byli hosté vyzváni ke krátkým pětiminutovým příspěvkům, které měly sloužit jako jejich úvodní řeč k problematice: Niedermayer zdůraznil, že snižování emisí je neodmyslitelnou součástí zákona Evropské unie, který směřuje k dosažení čisté emisní neutrality do roku 2050. Tento cíl je podložen komplexním balíkem opatření a stanovením konkrétních cílů do roku 2030. Evropská unie zaujímá v této oblasti vedoucí pozici, avšak není stanoven cíl pro rok 2040. Dále Niedermayer poukázal, že existuje mnoho překážek bránících provádění klimatických změn, nejen v podobě popíračů, ale také v podobě těch, kteří oddalují potřebné kroky. Existují také hlasití zastánci alternativních přístupů, kteří poukazují na to, že ostatní části světa nekonají nic a že není důvod, proč bychom měli.

Jako další se vyjádřil Zahradníček, jenž hovořil o rozličných projektech a apeloval na důležitost propojení vědců s běžnými lidmi. Konstatoval, že taková spolupráce probíhá úspěšně například s komunitou zemědělců, avšak pro dosažení tohoto spojení bylo nezbytné pracovat na vzájemných vztazích, často prostřednictvím agrární komory.

Dle Kláry Votavové jsou v České republice silné ekonomické zájmy, které brání řešení klimatické krize. Klimatická změna představuje výzvu pro náš současný způsob života, který je spojen s konzumerismem a kapitalismem. Proto tak dle ní existuje mnoho dezinformací v oblasti klimatické krize. Přestože výzkumy ohledně klimatické změny poskytují pozitivní výsledky pro Českou republiku, je třeba se zamyslet nad tím, co s těmito poznatky dál udělat.

Koželouhův příspěvek zdůraznil, že v České republice není výrazně patrné, že by společnost byla rozdělena ohledně problematiky změn klimatu. Většina lidí dle něj vnímá změny klimatu jako skutečný problém, avšak mnozí se necítí přímo zasaženi jejich dopady. Rozdíl mezi lidmi tkví spíše v přístupech k řešení problému než v samotné existenci tohoto problému. Řešení je často politického charakteru, přičemž změny ve způsobu života lidí jsou značné a globální rozměr problému může být přesvědčivý.

Podle Koubkové je klíčovým problémem to, že vědci nemají dostatek prostoru v médiích a jejich hlas není dostatečně slyšet. Často se potýkají s obtížemi vyjadřování a komunikace. Řešením je hledat propojení nejen s vědeckou komunitou, ale s celou společností. Při přehlcování lidí informacemi hrozí riziko, že budou mít ještě větší zmatek. Je nezbytné hledat systematický přístup a zlepšit jazyk komunikace. Koubková zdůrazňuje, že jedním z dlouhodobých řešení je projekt Waste, zaměřený na střední školy, který zahrnuje politická i ekologická témata. Jde o jeden z nejlepších způsobů, jak řešit problémy, jako je nedostatečné naslouchání autorit a potřeba zlepšení schopnosti rozlišovat informace.

Po úvodních příspěvcích moderátorka položila všem otázku, zda: „Je ve společnosti snaha bojovat s dezinformacemi a není na místě respektovat určitou laxnost? Je možné tuto pozici respektovat?” Dle Zahradníčka jsou nutné technologie schopné změn, dle Koželouha - jsou nutné i sociální inovace, potřebujeme důvěru, jsme demokracie, potřebujeme dostatek politické podpory. Votavová dodala, že je třeba problémy nebagatelizovat, neříkat že jsou to všechno dezinformace. Niedermayer poté zdůraznil, že je důležité je mít právo na názor, a to i na „sebeblbější”, a že je třeba kvalitnějších médií na konfrontování názorů, poněvadž se ve velké míře lže, sankce je ale malá, a tudíž bez motivace ukončení lhaní. Niedermayer pak dodal, že „diskuze se týká mých dětí a já to beru osobně” - nesouhlasí s oddalováním, problematikou společnosti je nedostatek důvěry, chybí leadership, a klimatická změna nejvíce dopadá na chudé. Dle Koželouha jsou nutné i sociální inovace, důvěra a dostatek politické podpory.

V druhé části debaty přišel čas na dotazy z publika, ty se víceméně točily kolem sociálních sítí a jejich vlivu, a pak samotné změně klimatu.

Děkujeme hostům za přijetí pozvání, a i divákům za to, že na diskuzi dorazili. Budeme se těšit příště!

Akce byla spolufinancována z prostředků Evropské unie.

Foto: Nikoleta Logginidu