Kulatý stůl - Kariéra v Európskej únii
V poradí piaty Kulatý stůl v semestri bol naladený v kariérnom duchu. Pozvanie prijal zamestnanec Európskej komisie Martin Páv.
Fakulta sociálních studií MU byla 16.listopadu poctěna návštěvou Jeho Excelence Ashotem Hovakimianem, velvyslancem Arménské republiky v ČR. Návštěva byla organizována proděkanem Petrem Suchým, a téma diskuse bylo zaměřeno hlavně na arménsko-ázerbájdžánský konflikt, ale také na rozvoj společných vztahů mezi Českou a Arménskou republikou.
Fakulta sociálních studií Masarykovy byla 16.11. 2022 v krásné slunečné dopoledne poctěna návštěvou Jeho Excelencí Ashotem Hovakimianem, velvyslancem Arménské republiky v ČR. Návštěva byla organizována proděkanem Petrem Suchým, a téma diskuse bylo zaměřeno hlavně na arménsko-ázerbájdžánský konflikt, ale také na rozvoj společných vztahů mezi Českou a Arménskou republikou.
Setkání začala Jeho Excelence krátkou přednáškou o konfliktu, který postihl jeho zemi, a snahou o vysvětlení problémů, které brání jeho vyřešení. Na začátku Jeho Excelence uvedla, že pro Arménii se nejedná o zamrzlý konflikt (tak, jak ho vnímáme my) ale naopak o krvavou válku se spoustou obětí vedená „ázerbájdžánským diktátorem“. Konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem se táhne již od období rozpadu SSSR. Důvodem konfliktu jsou neshody mezi státy ohledně hranic a autonomie oblasti Náhorního Karabachu, který je součástí Ázerbájdžánu, kde žije velká arménská menšina. V roce 2020 konflikt vyostřil po úspěšné ofenzivě Ázerbájdžánu, a snahy o diplomacii dosud nebyly zcela úspěšné. Podařilo se ale vyjednat dohodu o zastavení palby, zřízení komise o vytvoření nových hranic, a také dohodu o výměně zajatců, kterou však Ázerbájdžán nedodržel. Podle Arménie totiž dosud Ázerbájdžán nevrátil všechny zajatce.
Jeho Excelence uvedla, že situace se v současnosti opět zhoršila 13. září 2022, kdy Ázerbájdžán využil současné světové situace a zabral další arménské území. Podle Arménie se jedná o jasnou válku, agresi a okupaci, přičemž v současnosti je okupováno 38 vesnic a měst. To doposud vedlo k více než 10 000 interním uprchlíkům, kteří se před ázerbájdžánskou armádou snažili utéct. Jeho Excelence pokračovala ozřejměním komplikovanosti situace a vyjednávání. Jednání jsou vedena na třech úrovních, a to přes Rusko, EU a USA. Tato jednání jsou však velmi složitá. Zejména když, jak zmiňovala Jeho Excelence, během jednání o společné dohodě vyhlásil prezident Ázerbájdžánu vítězství, a když díky obsazení výšin má Ázerbájdžán nataženou pěst vůči celému Arménii. Pozice Arménie se značně zhoršila poté, co se po vypuknutí války na Ukrajině stal Ázerbájdžán novým dodavatelem plynu a ropy do EU. Jeho Excelence sice ocenila podporu vyjádřenou prezidentem Macronem a prezidentem Evropské rady Charlesem Michelem, zdůraznila ale, že situaci je třeba hodnotit realisticky.
Po tomto úvodu do tématu měli účastníci setkání prostor na pokládání otázek. Diváky zajímalo, jak tuto situaci vnímá Rusko a jak Západ. Podle slov Jeho Excelence bylo Rusko vždy zprostředkovatelem, a snažilo o vyřešení tohoto konfliktu, protože Arménie je člen CSTO. Západ se však kvůli tomuto spojení často staví k Arménii jako ke ztracenému případu. Jeho Excelence na otázku ohledně možného vstupu do NATO namísto CSTO odpověděla záporně. CSTO hraje totiž důležitou roli a NATO jej nemůže nahradit, a to navzdory zklamání Arménie, když Ruská federace odmítla pomoci Arménii při napadení. Na druhé straně, ruské mírové jednotky se často dostaly do konfliktu s ázerbájdžánskými vojáky při pokusech o uklidnění situace. Arménie se ale dle Jeho Excelence snaží udržovat dobré vztahy se všemi, a proto je také velmi zklamaná, že vypukla válka mezi Ukrajinou a Ruskem, zeměmi, se kterými má Arménie dlouhodobě dobré vztahy. Další otázka se týkala postoje Íránu a Turecka. Jeho Excelence se zklamáním konstatovala, že vztahy s Tureckem (které podporuje Ázerbájdžán) jsou i přes snahy dlouhodobě špatné. Na druhou stranu Írán také vyjádřil nespokojenost s možnou změnou arménských hranic. Diváci byli také zvídaví ohledně možných řešení konfliktu, například pomocí ustanovení koridorů. Jeho Excelence musela bohužel konstatovat, že v současnosti nevidí řešení, na které by přistoupily obě strany. Arménie nemá problém s vytvořením koridorů, ale ne formou odebrání území.
Na závěr se diváci zeptali i na arménsko-české vztahy. Podle Jeho Excelence jsou bilaterální vztahy zemí dobré. Příští rok dokonce Arménie a Česká republika oslaví třicet let společných vztahů. Jeho Excelence dále uvedla, že oceňuje kulturní výměnu mezi národy, a že vzpomíná na historickou tradici dobrých vztahů. Zároveň, i když chápe neutrální postoj České republiku ke konfliktu, dodal, že by Arménie ocenila více podpory. Na závěr nám Jeho Excelence poděkovala za příjemně strávený čas. I my bychom Jeho Excelenci rádi poděkovali za návštěvu a cenné informace.
Foto: Lucia Farkašová