Kulatý stůl - Kariéra v Európskej únii
V poradí piaty Kulatý stůl v semestri bol naladený v kariérnom duchu. Pozvanie prijal zamestnanec Európskej komisie Martin Páv.
Druhá Debata o české zahraniční politice v jarním semestru se uskutečnila v úterý 12. dubna. Tentokrát řečníci diskutovali na téma „Český postoj a budoucnost západního Balkánu.”
Pozvání přijali Petr Čermák, výzkumný pracovník na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, Leona Kovar, projektová manažerka Asociace pro mezinárodní otázky, zaměřující se na Balkán a střední Evropu, Věra Stojarová, docentka na Katedře politologie Fakulty sociálních studií MU zabývající se politickou bezpečností západního Balkánu, a Thomas Kulidakis, odborně se zaměřující na oblast Evropské unie, Řecka a Balkánského poloostrova. Debatu moderovala Veronika Tupá, stážistka v České televizi.
Diskuze byla zahájena představením oblasti západního Balkánu, a to z politického i bezpečnostního úhlu. Dle Věry Stojarové hrají zásadní roli na Balkáně tři otázky. Tou první je Bosna a Hercegovina a její bezpečnost, druhou Kosovo a jeho uznání či neuznání v mezinárodním společenství, a třetí otázkou je stabilita versus demokracie, přičemž dle Stojarové dává Evropská unie přednost stabilitě, což vede na Balkáně ke sklouzávání k neliberálním praktikám.
Debata se dále věnovala zhodnocení politiky vlády Andreje Babiše vůči Balkánu. Slovo převzal Petr Čermák, dle kterého vláda Andreje Babiše vnímala Balkán jako prostor zájmu, který byl do jisté míry prioritní, vláda ale měla i pragmatické zájmy – zejména v oblasti migrace či vztahů se Srbskem. Miloš Zeman pak bilaterální vztahy mezi Prahou a Bělehradem dle Čermáka využíval. Řečníky bylo dále několikrát zdůrazněno, že ruská invaze na Ukrajinu změnila zahraniční politiku České republiky. Balkán totiž původně měl být prioritou současné vlády, která dle Stojarové obrací kurz zahraniční politiky k lidským právům tak, jak tomu bylo na začátku 90. let minulého století.
Diskutující se dále věnovali vládě Petra Fialy a jejímu vztahu k regionu, přičemž pokud dojde k většímu proruskému vlivu, či destabilizaci Bosny a Hercegoviny, tak se dle Leony Kovar současná vláda bude muset soustředit na Balkán. Řečníky byl dále debatován vliv Ruska na západním Balkánu, uznání Kosova vzhledem k výpadům prezidenta Miloše Zemana, integrace států Balkánu do Evropské unie, či pozice Srbska. To má dle Stojarové tzv. houpačkovou politiku – „tam, kde dávají víc, tam se otočím.” Probírány byly i volby v Srbsku a otázka čínských a ruských investic na Balkáně.
V druhé části debaty pak dotazy řečníkům kladlo publikum. Otázky se týkaly například role Evropské unie vůči Srbsku, či jakým způsobem může Česká republika konkrétně asistovat na Balkáně.
Děkujeme všem hostům za přijetí pozvání. Poděkování patří i veřejnosti za osobní účast. Těšíme se na další setkání.
Autor: Alžběta Frommerová
Foto: Lukáš Bastl