AFD vede v průzkumech

Straně AfD přisoudila 25 %. Druhou největší stranou v průzkumu bylo křesťanskodemokratické CDU/CSU. To přitom v předčasných volbách, které se konaly letos v únoru, zvítězilo se ziskem 28,5 %, zatímco AfD získalo 20,8 % hlasů. AfD je často označováno jako krajně pravicová strana a je kvůli krajně pravicovému extremismu v hledáčku německé kontrarozvědky. Sama se označuje za konzervativní, nacionalistickou. Také vystupuje proti evropské integraci, imigraci nebo sňatkům homosexuálů (přestože její předsedkyně Alice Weidel je vdaná za jinou ženu, se kterou bydlí ve Švýcarsku). Jde o první případ od druhé světové války, kdy v Německu v průzkumech vede strana řazená ke krajní pravici.

Průzkumy také ukazují nejhorší výsledek CDU/CSU za poslední tři roky. To může souviset s tím, že se její předseda a pravděpodobně budoucí kancléř Friedrich Merz momentálně snaží sestavit novou vládu na úrovni tzv. „velké koalice“, což znamená, že CDU/CSU bude muset v mnohém ustoupit sociální demokracii (SPD). Ta byla hlavní vládní stranou předchozí vlády, když vládla se stranou zelených a liberály z FDP. Tato vláda byla mezi německými občany silně nepopulární což v listopadu 2024 vyústilo jejím pádem a vypsáním předčasných voleb. V únorových volbách skončila SPD třetí se ziskem 16,4 %, což byl její nejhorší výsledek v poválečných dějinách. Od voleb její podpora ještě o přibližně jeden procentní bod klesla. Podpora jejich bývalých koaličních partnerů zůstává přibližně stejná jako ve volbách. Zelení mají kolem jedenácti procent, FDP pak přibližně čtyři.

Průzkum taky ukázal nárůst i na druhé straně politického spektra u postkomunistické strany Die Linke (Levice). Ta ve volbách získala 8,8 %. Nyní ji průzkumy přisuzují kolem 11 %. Hlasy sbírá především u mladších žen a lidí, kteří mají strach z rostoucího vlivu AfD. Nutno podotknout, že v posledních letech většina bývalých komunistických kádrů stranu opustila, aby se přidala do nově vzniklého levicově-konzervativního projektu BSW, vedeného bývalou místopředsedkyní Die Linke, Sahrou Wagenknecht. Toto uskupení v posledních volbách získalo 4,97 % a tím pádem velmi těsně nepřekročilo pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Bundestagu. I teď si drží voličskou podporu okolo pěti procent.

Zvyšující se preference v průzkumech veřejného mínění u německých extremistů mohou působit děsivě, ale zatím mají na německou politiku malý vliv. Žádná ze stran, které se dostaly do Bundestagu není momentálně ochotna jednat s AfD o sestavení vlády a pravděpodobně dojde ke zformování již zmíněné velké koalice, mezi CDU/CSU a SPD, která bude mít v Bundestagu pohodlnou většinu 328 mandátů (ke zformování vlády je potřeba alespoň 315). Navíc pokud nedojde v příštím volební období opět k pádu vlády, budou se další volby konat až v roce 2029.